|
| |
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Political Nepotism
Šebek, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Novotný, Josef (oponent)
Z vědeckého výzkumu a z obecného povědomí je zřejmé, že v Evropě a Spojených státech je nepotizmus rozšířen mezi politiky, soudci a dalšími elitami. Přístup k pozicím moci v liberální demokracii je věcí zkoumání politické filosofie, protože dynastické následnictví je v oblasti správy věcí veřejných předmětem intenzivního veřejného zájmu. Jde totiž o konflikt mezi osobní povinností podporovat členy svojí rodiny a veřejným zájmem chránit svobodu všech. Povinnost vůči veřejnosti vyplývá z povinnosti zachovat přístup k pozicím moci také pro ty jednotlivce, kteří se bez svého přičinění nenarodili do rodin angažujících se v politice po generace. Povinnost je vyvozena z myšlenkového experimentu Johna Rawlse, který se nazývá výchozí stav. Ten zakládá podmínky nestranného prostředí, v němž lze objevit pravidla pro férové řešení konfliktů vznikajících z rozdílů v morálním přesvědčení. V původním výchozím stavu Rawlse je ovšem nestrannost vytvořena pomocí nástrojů, které jsou neúměrně restriktivní. Zakazují jakoukoliv odchylku od nestrannosti, i takovou, která by jinak přispěla k férovosti celkového uspořádání společnosti. Pokud lze nepotizmus vnímat z části také jako prostředek k vyjádření osobního altruismu, přináší výhody ve formě zlepšení sociální soudržnosti, potlačování společensky poškozujícího jednání a...
|
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Osobni svobody a bonum commune - Analýza díla Teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky
Novitzky, Peter ; Rethmann, Albert-Peter (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent) ; Sokol, Jan (oponent)
Nynější práce se pokusí prezentovat významnost teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky, poukazujíc na některé vybrané aspekty této teorie. Základ pro tuto reflexi dává mimo jiné fakt, že teorie spravedlnosti Johna Rawlse se opakovaně cituje při prezentaci s principy sociální nauky církve. V některých bodech vykazují podobnost, zase v jiných částech jí zase oponuje. Dále John Rawls formuluje svojí formální teorii způsobem, aby byla její akceptace možná pro všechny racionální lidi. Do této skupiny zapadají také lidé s náboženskými a morálními představami, nebo jak je jmenuje samotný John Rawls, lidé s komprehenzivními naukami. Opodstatněnost zkoumání teorie spravedl- nosti přitom ospravedlňuje také fakt, že Rawls připisuje nemalou úlohu ve zmíněné teorii také náboženským myšlenkám. Za třetí, v osobě Johna Rawlse je možné spatřit jednoho ze zastánců a předních představitelů liberální tradice. Liberalismus je kvůli své nejasné definovatelnosti, ale přitom reálné přítomnosti ve společnosti a v myšlení lidí nemalou výzvou pro církev a náboženské představy, se kterou se již dvě století pokouší vypořádat. V této práci se proto prezentuje život a dílo Johna Rawlse, pak základní teze teorie spravedlnosti. Poté se demonstrují vybrané aspekty relevantní pro křesťansko-etickou reflexi. V...
|
|
|
Rawls versus Nozick: Teorie spravedlnosti jako slušnosti, a nebo oprávnění
PILNÁ, Martina
Tato práce se zabývá odlišným pojetím spravedlnosti u Johna Rawlse a Roberta Nozicka. Vzhledem k tomu, že se jedná o liberální autory, je první kapitola věnována liberalismu a jeho projevům. Rawls je zde prezentován jako zastánce moderního liberalismu a Nozick jako představitel klasického liberalismu, konkrétně libertarianismu. Druhá kapitola se zabývá tím, jak oba autoři popisují přirozený stav. Třetí kapitola je pak věnována tomu, jak se Rawls a Nozick vyjadřují k pojmu svobody. Následující kapitola pak popisuje a srovnává jejich teorie spravedlnosti: spravedlnost jako slušnost a spravedlnost jako oprávnění. Pátá kapitola se věnuje závěrečné reflexi nad teoriemi obou autorů. Zde jsou prezentovány různé reakce a interpretace obou zmíněných teorií. Zároveň je zde ukázán nemalý přínos Rawlsovy Teorie spravedlnosti a Nozickovi Anarchie, které svými tezemi ovlivnily politicko-filosofickou diskusi.
|
host ::
RSS.